1. |
1.
04:20
|
|||
Všechny další kroky, naopak,
vzájemný výpomoci, zas jinak,
sebereflexi mít, nebo se nevšímat,
snazší je škodit a řvát, za svůj vlastní práh.
Neohlížet se zpátky, zavřít oči, přehlížet ty detaily.
Neohlížet se zpátky, zavřít oči, hlídat si ty nářky.
Rep. Homofobní kecy, nenávistný gesta,
selektivní pohled, motivační hesla.
„Chudej Chlapec“ - Někteří lidé jsou jak zrcadla a některá zrcadla se časem rozbijou,
pod tíhou obrysů ráje, ve stínu znetvoření,
příběhy samoty, architektů odloučení.
Oděni temnotou, nicotou, prázdnotou,
ztraceni ve svém vlastním vzhledu,
mezi ranním stresem a večerní úzkostí,
lidstvo úpadku, živeno bolestí.
Vyjít někomu vstříc, bezostyšně jen chtít.
Homofobní kecy, nenávistný gesta,
selektivní pohled, motivační hesla,
Z prvního poslechu hned vytvořit závěr,
jiný úhel pohledu, jasnej nezájem.
Stejný scénář, stejný průběh, pod kontrolou všichni, lepší slaví úspěch.
Semeniště strachu, všichni skončí v prachu, možnost je jen jedna, lhostejnost nekrýt za jména.
|
||||
2. |
2.
02:38
|
|||
Je čas na změnu, změna nepřichází,
je čas na život, v krizi se potácí.
Je čas na víru, to slovo vždy tam schází,
boj s odlišnou realitou, absurdní víru srazí.
Hodinu za noc prospat, zbytek propsat na zdi,
nevěřit vlastním krokům, bát se všech individuí za dveřmi.
Nikdo je nevidí, oni prostě nežijí.
Proč ti ale říkají o mně a mým chování.
Slyšíš lidi kolem sebe, nikdo tam nestojí, sledujou tě, nikdo je nevidí. Obviňuješ sám sebe i svý okolí, bludnej kruh, kterej nic nepoví.
Slyšíš lidi kolem sebe, nikdo tam nestojí, sledujou tě, nikdo je nevidí. Paranoia přepadla tě, snadno zpanikaříš, slyšíš je při každým ukročení.
Teď volám pavilon č. 27, volám neklid.
Ten pán s holkou tam nestojí,
jak tě můžou nabádat k agresi.
Stojíš tu nahej s nožem,
půlka bytu lehla v popelu,
věci letěly oknem.
Ztrácím se v tom, kdo je kolem,
co ti říkají.
Jak můžu vést dialog,
když tu nestojí.
Jak můžu vést dialog,
když tu nikdo není.
|
||||
3. |
3.
02:08
|
|||
Tradiční rozpory,
tradiční oslavy,
tradiční dohady,
tradiční rozvody.
V tradičním afektu,
tradičních hodnot,
v tradičním rozmaru,
obskurní bonmot.
Tradiční předsudky,
tradiční hněv,
tradičně někoho urážet.
Jeden den v roce svátek, druhej den nenávist a zmatek,
v pasti bezcenný hmoty, duše skrytá za směšný hodnoty.
/Jap.
Lapání po dechu, vzduch mění se v toxickou kulisu,
recyklace hodnot, stádovost, žít si svůj konzumní kompot.
|
||||
4. |
4.
03:32
|
|||
"Viliam Vala" - Nechat vše při starém, to je komfortní.
Žádné změny, to je komfortní.
Raději se otočit zády, nevidět.
To je komfortní.
Vytvořit si vlastní plán,
o nic víc se nestarat,
co není mé, popírat,
s předsudky přežívat.
Nevynakládat úsilí je komfortní,
šetřit se, je komfortní, a na lidech zvlášť,
zbytečně je nemít rád.
Hodnotící škála baví / nebaví,
jednotka postfaktický soustavy,
krásný, úspěšný a zdraví,
pouhá faleš týhle doby / zasraná faleš týhle doby.
Plný historických omylů.
Zážitků, zvyků, špatných záměrů.
Utíkat dopředu pozpátku.
Převracet slova v nepořádku.
„Chudej Chlapec-
Dlouhá je cesta,
odnikud nikam,
když druzí nevědí...
|
Streaming and Download help
If you like No Chance of Recovery, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp